Švédský stůl
Anotace představení:
Krátká hra Švédský stůl nese podtitul – tragédie o třech chodech. Tento thriller je vybudován na dramatické situaci, že postavy – Rytíř z Vekova, Špička rumová či vaječně koňaková, Uzený losos – budou jednou, respektive poměrně brzy, snězeny. Stylizace postav do jednotlivých pochoutek rautového stolu je inspirována loutkovým divadlem, by? se Drábek dovolává inspirace filmové a přirovnává Rytíře k samurajovi, neohroženému bojovníkovi. Představa rytíře s mečem = jednohubky s párátkem je z loutkového divadla. Postavy mluví patetickým jazykem. Groteskní situace je vyvolána již samotným umístěním jednohubkových Gulliverů do říše obrů – kritiků a celebrit kulturního světa apod. Nebo naopak degradací jepičího života jednohubek, ve kterém Rytíř prožije románek se Špičkou, ale jehož základním životním smyslem je projít zažívacím traktem obra.
"Švédský stůl je má verze příběhu nesmrtelné lásky. Hrdě se hlásím k tomu, že mému Romeovi a Julii odpadává z těl těsto, petržel a čokoládová poleva." (David Drábek)
Fotky a další podrobnosti budou postupně doplněny
Námět, scénář: David Drábek
Režie: Lucie Míková a DrMOL
Hudba a zvuky: Daniel Kristián František
Kostýmy a scéna: Lucie Míková
Premiéra: 12. 12. 2010
Hrají:
Rytíř z Vekova, Olivan, Salámic a Petrželce........................Dan K. František
Špička rumová či vaječně koňaková..........................................Lucie Míková
Uzený losos.............................................................................Jakub Míka
Tchoří límec, vidlička atp.................................................Dagmar Minaříková
Hlasy krekrů, obrů............................................................................DrMOL
O autorovi:
David Drábek (18. 6. 1970)
Dramatik, režisér a umělecký šéf autorského Studia Hořící žirafy. Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor filmová a divadelní věda. Na univerzitě založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, které se specializuje na žánr moderního kabaretu. Je autorem a režisérem všech inscenací Studia. V letech 1996-2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001-2003 vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. V roce 1995 obdržel Cenu Nadace Alfréda Radoka za nejlepší hru roku za text Jana z parku a v roce 2003 totéž ocenění za text Akvabely, jenž získal později titul Nejlepší Česká hra roku 2005. Ve stejném roce vydalo nakladatelství Větrné mlýny sborník sedmi jeho her. Jeho hra Náměstí bratří Mašínů získala druhé místo v dramatické soutěži Cen Alfréda Radoka 2007. Jako autor, režisér a dramaturg spolupracoval s Klicperovým divadlem v Hradci Králové, Divadlem Petra Bezruče v Ostravě a pražským divadlem Minor. Drábkovy texty se vyznačují anekdotičností a epigramatičností. Velkým zdrojem mu je film a televize, jejíž styly s oblibou napodobuje a paroduje ve svých groteskních a kabaretních textech, a jež jsou také stěžejním tématem jeho dramatiky: kýč, mediální svět, masová a komerční kultura.
Divadelní hry:
- Malá žranice, 1992 (spolu s Darkem Králem)
- Hořící žirafy, 1993
- Jana z parku, 1994
- Vařila myšička myšičku, 1995
- Kosmická snídaně aneb Nebřenský, 1997
- Švédský stůl, 1998
- Kostlivec v silonkách, 1999
- Kuřáci opia, 2000
- Kostlivec: Vzkříšení, 2002
- Embryo čili Automobily východních Čech, 2002
- Akvabely, 2003
- Žabikuch, 2004
- Sněhurka - Nová generace, 2004
- Čtyřlístek!, 2004 (spolu s Petrou Zámečníkovou)
- Děvčátko s mozkem, 2005
- Planeta opic aneb Sourozenci Kaplanovi mezi chlupatci, 2006
- Náměstí bratří Mašínů, 2007
- Berta (od soumraku do úsvitu), 2008
Překlady:
-
Akvabely - do angličtiny, němčiny, polštiny, španělštiny, ruštiny rumunštiny a slovinštiny
-
Švédský stůl - do polštiny
